Mnoho lidí má o samozabarvovacích brýlových čočkách představy založené na technologii z před deseti či dvaceti let. Současná výrobní produkce má ale většinu dětských nemocí dávno za sebou.
Pamatujete si, jak vypadal před dvaceti lety mobilní telefon a jaké jste měli na ruce hodinky? Dnes si ani neuvědomujeme že displej telefonu nebo chytrých hodinek svítí úměrně intenzitě okolního světla. Mají v sobě zabudovaný procesor, který hladinu okolního světla neustále monitoruje a jas displeje tomu přizpůsobí. Moderní samozabarvovací brýlové čočky jsou v jistém ohledu na tom stejně jako moderní smartphone. Místo procesoru mají v sobě „inteligentní molekuly“, které neustále vnímají své okolí a také se mu přizpůsobují. Současné samozabarvovací brýle ale nejen že chrání zrak před nadbytečným světlem, mají také 100 % UV filtr, filtrují nebezpečné modré světlo, upravují kontrast a v pravdě bleskově reagují na změnu prostředí.
Projděme si galerii nejčastěji tradovaných mýtů o samozabarvovacích brýlích, kde se vzali a také, jaké argumenty, rozuměj řešení, dnešní moderní samozabarvovací čočky nabízí.
Mýtus č. 1: „V autě mi brýle neztmavnou.“
Kde se to vzalo? Standardní samozabarvovací čočky reagují na množství UV záření ve svém okolí. A protože čelní skla aut dnes běžně mají UV filtr, běžná samozabarvovací čočka uvnitř vozu „nepozná“, že venku svítí slunce.
Řešení: Výrobci proto speciálně pro řidiče vyvinuli samostatné řady samozabarvovacích brýlových čoček, které reagují nejen na UV, ale i na vysoké intenzity viditelného světla. Ty dokáží reagovat a ztmavnout i za čelním sklem auta. Jen při nákupu brýlí je nutné na tuto alternativu myslet a speciálně si o ni říct.
Mýtus č. 2: „Trvá věčnost, než se v místnosti odbarví.“
Kde se to vzalo? Starší generace čoček opravdu potřebovaly někdy i několik minut, než se staly opět čirými, což bylo nepohodlné při přechodu zvenku do budovy.
Řešení: Rychlost změny intenzity zabarvení je dnes prioritou číslo jedna. Je to boj výrobců mezi sebou, ale dnes již nebojují o minuty, ale o vteřiny. Úplné odbarvení až do skutečně čirého stavu probíhá v řádu desítek sekund.
Mýtus č. 3: „Vypadají jako brýle pro důchodce.“
Kde se to vzalo? Dříve byly tyto brýle spojovány s nevýraznými obrubami a pouze dvěma barevnými možnostmi – hnědou a šedou. Navíc skla měla v interiéru často zbytkový nažloutlý nádech „starých“ čoček.
Řešení: Dnes jde o špičkový módní doplněk. Nabídkové katalogy mnohdy hýří celou řadou trendy barevných odstínů, nebo dokonce samozabarvovacích gradálních brýlových čoček. Samozabarvovací čočky už nejsou jen praktické funkční řešení do slunných dnů, ale v kombinaci s moderními obrubami od optika se vrací jako módní hi-tech doplněk pro aktivní lidi a mladou generaci.
Mýtus č. 4: „V horkém létě brýle netmavnou dostatečně.“
Kde se to vzalo? Většina molekul odpovědných za samozabarvovací funkci je opravdu citlivá na okolní teplotu – čím je tepleji, tím méně ochotně molekula drží tmavou formu. Paradoxně tak dříve brýle tmavly nejlépe v mrazu na horách.
Řešení: Vývoj přinesl nové pokročilé molekulární technologie, které významně omezují vliv teploty na stupeň zabarvení. Současné samozabarvovací brýlové čočky jsou optimalizovány tak, aby poskytovaly konzistentní zatmavení bez ohledu na to, zda je nosíte při teplotě -10 °C nebo +35 °C.
Mýtus č. 5: „Uvnitř místnosti nejsou nikdy úplně čiré.“
Kde se to vzalo? Starší materiály měly v interiéru mírný zbytkový nádech - kolem 5–10 %, který navíc působil zažloutlým dojmem. To rozhodně nevypadalo příliš esteticky.
Řešení: Pokud na dnešní samozabarvovací brýlové čočky nedopadá ve větší míře UV záření nebo bílé světlo, udržují si absolutní čirost k nerozeznání od standardních čirých brýlí. Samozřejmě to platí, pokud nejsou záměrně opatřeny nějakou další pevnou barvou podle požadavku zákazníka.
Mýtus č. 6: „Při nestejných dioptriích je různá intenzita zabarvení, nebo se mění od středu k okraji čočky.“
Kde se to vzalo? Starší materiály měly citlivé fotochromatické molekuly obsažené v celém objemu skloviny. To přirozeně vedlo k rozdílným intenzitám zabarvení v místech s nestejnou tloušťkou čočky.
Řešení: Dnes se výlučně používá technologie, která soustředí samozabarvovací molekuly těsně pod přední povrch brýlové čočky a to ve stejném objemu bez ohledu na celkovou tloušťku nebo tvar brýlové čočky. Tím je zaručena jednotná intenzita zabarvení v celé ploše, stejně jako v porovnání pravé a levé brýlové čočky při rozdílných dioptrických hodnotách.
Autor: Bc. Tomáš Dobřenský
O autorovi článku: Tomáš je oční optik a optometrista s více jak třicetiletou praxí a dnes jako optometrista působí ve společnosti OPTIA, a.s. Dlouhodobě se věnuje novým trendům a technologiím v oční optice, metodikám měření zraku a vyšetřením binokulárních funkcí. Mnoho let byl profesně spojený s distribucí kontaktních čoček v České republice a na Slovensku.
