Dalekozrací lidé by teoreticky měli vidět špatně do dálky i do blízka a typicky se zkracující se vzdáleností pozorovaného předmětu by i vidění mělo být horší. V běžném životě mladší lidé s menší vadou často potíže na dálku nevnímají, ale přichází s potížemi při čtení, bolestmi hlavy, špatnou soustředěností a únavou. U starších osob nebo u vyšších vad pak platí neostré vidění do dálky i blízka.
Dalekozrakost je oční vada, kterou nejčastěji způsobí příliš krátké oko. Paprsky světla dopadající do oka se proto nestihnou potkat před dopadem na sítnici a obraz je tak neostrý. Teoretické ohnisko leží až za okem.
Dalekozrakost se koriguje brýlemi nebo kontaktními čočkami s kladným znaménkem, spojkami. Korekce se určuje podle velikosti vady do dálky.
